Pohled na bohoslužby - Část přímluvná

Pokus o popis toho děje, který se odehrává za zdmi kostelů, tedy těch budov, které nacházíme téměřv každé obci a tak málo o nich víme, přitom přinášejí i nám mnohé, co dotvářejí lidskou osobnost, lidství

Prosba

Pohled na bohoslužby - Část přímluvná
V podstatě do ní patří již posledně zmíněné sborová ohlášení a vůbec všechny informace, které jsou podstatná pro nás kristovce, abychom o nich věděli. V nich se má otevírat nejen práce ve sboru konaná, nýbrž i podněty k přímluvným modlitbám za jednotlivé potřebné, kteří jsou ve sboru.
Na tyto sborová ohlášení pak navazuje přímluvná modlitba. Shromážděný sbor se v ní rozpomíná na celou církev, na svět, v němž žije a na své jednotlivé členy, kteří jsou v tísni a ohrožení. Do veřejných přímluv byla od nejstarších dob zahrnuta církev a její jednota, spravedlnost a pokoj ve světě, ti, kdo nesou odpovědnost za věci veřejné, i trpící a nemocné. Samozřejmě, že v přímluvné modlitbě Pána Boha prosíme za smilování, ironicky by vyznělo, kdybychom mu předestřeli řešení. Měli by v ní zaznít i přímluvy za místo ve kterém žijeme, jehož je farní sbor, bratři a sestry součástí.
Závěr přímluvné modlitby je možné uzavřít buď tichou modlitbou, či jednotlivými přímluvami, tak jak to kdo cítí - i když i tyto modlitby, by měli být promýšleny předem. Vůbec je na místě se zamýšlet nad úlohou improvizace v rámci celých bohoslužeb. Nebo by mohl někdo říci spíše lidové tvořivosti. Je dobré, když mají bohoslužby svůj řád, křesťané na nich přítomní vědí, co se bude odehrávat, co kdy přijde a nemusí pracně se domýšlet jednotlivého významu. V tom je po mém soudu síla, těch křesťanských obecenství, která mají všude stejný bohoslužebný pořádek, liturgii. I když i ta má sloužit a má být v souladu s biblí a tradicí.
V souvislosti s jednotlivými přídavnými modlitbami jednotlivců je na místě i otázka spoluúčasti jednotlivých aktérů při bohoslužbách. Spoluúčastí nemusíme rozumět jen přitakání amen u modliteb a společný zpěv, nýbrž i třeba čtení z Písma, výběr sbírky etc. Nebo prostá starost o prostor, kde se křesťané shromažďují, hezká květina na stolu Páně, zdravení při vstupu do shromáždění apod.
Po těchto jednotlivých osobních, přidaných modlitbách - následuje společná modlitba Páně, která je vzorovou modlitbou, nikoliv nějakým magickým zaklínadlem, neřikáme ji o závod, nýbrž abychom se mohli k jejím jednotlivým částem přidat - to ostatně platí o všech modlitbách.
Přeji nám všem krásný a požehnaný den.....